Nejstarší mládežnická kategorie zakončila svou sezónu již před měsícem. Nicméně ani na ni jsme nezapomněli a nyní přinášíme hodnocení za uplynulou ligovou sezónu očima hlavního trenéra Petra Plodíka.
Naše sezóna začala, podobně jako u většiny našich družstev, již na letním soustředění v srpnu loňského roku. Na každoroční klubové akci se sešla početná tréninková skupina hráčů čítající jak stávající juniory, do kategorie nově příchozí, tak také dorostence. Díky společně strávenému týdnu plnému nejen tréninkové činnosti, ale i seminářů se začalo ukazovat, jak by mohla vypadat hráčská skladba juniorského týmu, dále také na jakých přednostech bychom mohli začít stavět před ligovou sezónou, ale rovněž jaké jsou naše největší slabiny a rezervy, na kterých bude třeba v průběhu soutěžního ročníku pracovat.
Oproti předchozí sezóně bylo na samém začátku ročníku 2022/2023 prvotním cílem zlepšit atmosféru uvnitř týmu a v kabině, k čemuž společně strávený týden na soustředění velmi pomohl. Nicméně týmová soudržnost a správné mentální nastavení nejsou otázkou jednoho týdne, ale je třeba je udržovat a zdokonalovat v dlouhodobějším běhu, o což jsme se také snažili. Co se týká herního projevu, dávali jsme si za cíl zapracovat na systému rozehrávky, neboť toto nám činilo problémy v minulosti, obzvláště pak v situacích, kdy nás soupeři dostávali pod tlak intenzivnějším napadáním. Dalším herním atributem, na který jsme se chtěli zaměřit, byla v obecné míře obranná činnost. Problémové pro nás bylo přepínání v situacích po ztrátě míčku k návratu do obrany a dále také udržení pozornosti na dílčí úkoly jednotlivců v rámci obranného systému.
Zápasově pro nás sezóna začala stejně jako u ostatních kategorií neligovým turnajem Moravian cup v Olomouci, který obzvláště v posledních letech nabízí možnost poměřit síly s kvalitními a florbalově atraktivními soupeři. Z turnaje jsme si odvezli smíšené pocity, podařilo se odehrát několik povedených, ale naopak i dosti nepovedených utkání. Nešlo nám příliš o výsledky, ale cílem bylo především prověřit naši vlastní hru a schopnosti. Prvním pozitivním dojmem byla soudržnost týmu, dále vzájemná podpora a dobrá nálada. Herně nám turnaj ukázal, že cíle, které jsme si vytyčili na soustředění, jsou nastaveny správně a je třeba je dále rozvíjet.
Ligovou sezónu jsme odehráli ve 2. lize juniorů, kde jsme se vyskytovali především ve 2. a 3. výkonnostním koši, který naší hře po většinu ročníku odpovídal. Našimi nejčastějšími soupeři se tedy stala družstva Vsetína, Blanska, Aligators, Slovácka či Letovic, ostatní družstva soutěže jsme potkávali jen sporadicky. Start nám bohužel příliš nevyšel, z prvních 4 turnajů jsme si dokázali odvézt pouze jedinou výhru. Naším největším problémem byla velmi nízká gólová produktivita a oproti ní ve smrtící kombinaci nedůrazná obrana. Pomyslné nůžky mezi oběma faktory se časem začaly pozvolna zavírat, což přispělo k několika vyrovnanějším zápasům, z nichž některé pro nás znamenaly zlepšení, v některých jsme naopak mohli dominovat, ale nestalo se tak. Bilance v tabulce však byla neúprosná a sezónu jsme zakončili na 13. místě s 8 výhrami oproti 16 porážkám a s 21 kvalifikačními body. Z pohledu tabulky tedy bohužel ligový ročník jako příliš pozitivní hodnotit nemůžeme.
Ačkoliv výsledky byly spíše neuspokojivé, vnímám na procesu celé sezóny několik pozitiv. Po většinu času se nám dařilo držet v týmu dobrou atmosféru i ve chvílích, kdy se nám herně či výsledkově nedařilo, což je plus a hráči si za tento přístup zaslouží pochvalu. V herních činnostech bylo obzvláště v druhé půlce sezóny patrné zlepšení rozehrávky a útočné činnosti, kdy se nám dařilo být více produktivní a také se dařilo využívat některých šablon a principů útočné hry, na kterých jsme společně pracovali. V tomto směru nás bohužel ale trápila jistá nestálost a nevyrovnanost výkonů. Dále je potřeba vyzdvihnout zapojení několika dorostenců u juniorského týmu, kteří rozhodně nebyli pouze do počtu a dokázali v zápasech starší kategorie být platnými. Několik juniorů mělo také možnost ukázat svůj potenciál již letos v mužské kategorii, ať už v zápasech A-týmu, či B-týmu. Tuto příležitost si hráči velice považovali a snažili se jí naplno využít.
Velkou rezervu naopak i po sezóně spatřuji v obranné činnosti spočívající především v nepozornosti, nedůrazu či neplnění individuálních úkolů jednotlivců, což neodvratně vede k velké spoustě gólových šancí, které nabízíme soupeřům. Bez řádného plnění individuálních činností se pak jen stěží můžeme v obranné činnosti zlepšovat komplexně a pracovat na jejím systému. V návaznosti na tento nedostatek nesmíme zapomenout na naše brankáře, kterým jsme občas vytvářeli nelehké zápasy, v nichž jsme maskovaným mužům svojí činností v poli příliš nepomáhali. Oba naši brankáři však vše brali s výborným přístupem a vždy se snažili odevzdat ze sebe to nejlepší, což nám v mnoha situacích dokázalo pomoci a za což jim patří velké díky.
Do příští sezóny vnímám jako velmi důležité zapracovat především na individuálních činnostech obranné hry, na kterých je následně možno dobře stavět v týmové hře. Co se týká útočné fáze hry, musíme se naučit hrát především efektivně, pohotově a v pohybu. Klíčové bude potom udržet správné mentální nastavení a ukázat snad ještě o trochu více touhy a odhodlání jak v tréninkovém procesu, tak i v utkáních.
Závěrem bych sezónu i přes horší výsledky hodnotil spíše pozitivně, některé z vytyčených cílů se podařilo buď zcela, nebo alespoň částečně naplnit, jiné bohužel ne. Florbal je nakonec především sportem, který by nám všem měl dělat radost, ať už jej hrajeme na jakékoliv úrovni. Hlavní je, aby tomu tak skutečně bylo. Za tým juniorů mohu říci, že nám sezóna přinesla spoustu krásných, zábavných nebo zkrátka fajn momentů, které jsme si spolu zažili jako tým. Končícím juniorům bych chtěl popřát mnoho štěstí a zdaru k přechodu do mužské kategorie a doufám, že se jim podaří v mužském florbale prosadit. Juniorům stávajícím i budoucím přeji spoustu zdaru do sezóny nadcházející.