Konec dubna bývá ve znamení finiše všech soutěží a prostorem pro chvilkový odpočinek před startem přípravy na nový ročník. Letošní situace je výrazně specifištější a po předčasném ukončení soutěžního ročníku mají hráči výrazně delší pauzu od společné sportovní přípravy. Před startem letní přípravy, která se snad již blíží, se ještě vraťme zpátky do sezóny očima trenérů Petra Plodíka a Pavla Brücknera.
Dorostenci
Na začátku sezóny čekalo na kategorii dorostenců několik výzev. Jako každoročně někteří hráči odcházejí do vyšší kategorie a k dorostencům se připojuje naopak část starších žáků. Tento přechod v rámci kategorií tradičně znamená podstatnou změnu ve složení týmu, se kterou je třeba se vypořádat a pracovat na tom, aby vše fungovalo jak na hřišti, tak i mimo něj. Další výzva čekala nás trenéry, kdy já jsem se po delším čase přesunul z kategorie elévů k výrazně starší skupině a pro mého asistenta Bořka Králíka se jednalo o premiérovou sezónu v této roli. Pro nás oba to tedy byla první zkušenost s vedením odrostlejší mládeže.
První část sezóny se nesla v lehce seznamovacím duchu. Vzhledem k výše zmíněným změnám bylo třeba nastavit si v týmu pravidla, postupně se sehrát a najít si tak říkajíc tu správnou chemii a soudržnost. Bohužel je nutno říci, že na začátku sezóny se tým dorostenců poměrně dlouho hledal, což se odrazilo také na výsledcích. Lepší herní projev se začal postupně dostavovat až s blížící se polovinou sezóny. Vzhledem k tomu, že se však sezónu letos nepodařilo řádně dohrát, stačily dosavadní výsledky jen na 12.místo v průběžné tabulce soutěže.
V celkovém součtu pozitiv a negativ letošní sezóny dorostenců začneme tím méně příjemným. Asi největším a také ústředním mínusem byla bezpochyby dlouhá doba, než se podařilo najít recept na lepší herní výsledky, což vyústilo ve výše zmíněné umístění, se kterým nebyli spokojeni jak trenéři, tak především ani samotní hráči. Dále by se do kategorie negativ dali zařadit i méně zkušení trenéři, nicméně jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Ačkoliv to trvalo déle, recept se našel a z průběhu letošní sezóny si oba trenéři, a můžeme věřit, že i všichni hráči, odnášejí cenné zkušenosti, které v budoucnu zužitkují. Co se týká pozitivních aspektů, je důležité zmínit letošní příchod celkem devíti nových hráčů, kteří se v kategorii dorostenců připojili k našemu klubu. Na závěr nevynechejme úspěšné zapojení některých starších žáků v dorosteneckých zápasech, což položilo slibný základ do budoucna.
Junioři
Junioři si letos prošli poměrně turbulentní sezónou, se kterou se popasovali tak na půl. Vzhledem k okolnostem a podmínkám se dá říct, že to byl asi průměr možného. Největším úskalím letošního ročníku byla skutečnost, že junioři neměli k dispozici jediný společný trénink a byli rozděleni v tréninkové skupině dorostenců a mužů. Družstvo také poznamenaly některé předsezónní odchody za vyšší juniorskou soutěží nebo neúplné hráčské zapojení do sezóny. Z těchto důvodů byly výkony juniorů hodně nekonzistentní.
Přes to všechno se v některých utkáních podařilo předvést solidní hru i výsledek, ale nevyhnuly se nám ani velké výsledkové výbuchy s nejlepšími soupeři v lize, kteří nám ukázali poměrně zásadní nedostatky v našem společném herním projevu, který byl odrazem rozdělené tréninkové skupiny. Zaostávali jsme v týmovém pojetí i herní taktice. Někdy jsme se příliš uchylovali až k individualistickému řešení, což už v této kategorii při určité vyspělosti soupeře vede jen málokdy k úspěchu. Celkové umístění v soutěži nakonec dost možná i předčívá naše zásluhy za souhrné představení během neúplného ročníku.
Z této zkušenosti se budeme chtít poučit do dalších sezón a vytvořit lepší podmínky pro fungování družstva, pokud to bude možné a přínosné. Na druhou stranu je třeba zmínit, že za dlouhodobější práci nám z končícího ročníku hráčů 2001 přechází silnější generace jednotlivců do mužských družstev a pevně věřím, že budou součástí našich dospělých týmů i v dalších sezónách, což je jednoznačným pozitivem. Koneckonců už ve skončené sezóně řada z nich naskočila do velkého počtu zápasů mužů.