Za necelých pětadvacet let v klubu působilo a působí mnoho významných osobností, které se významnou měrou zasloužily o rozvoj klubu. Dnes jsme si k rozhovoru pozvali člověka, který má vliv na klub až v posledních letech. Tou osobou je hráč a kapitán A-týmu, trenér mládeže a aktuálně i rozhodčí Adam Obertan. Florbalový cestovatel, který během své florbalové kariéry vystřídal hned několik oddílů, včetně klubů jako 1. SC TEMPISH Vítkovice, Letka Ostrava, Aligators či Florbal Dačice. Jak vnímá letošní tým, svou roli v něm či co ho naplňuje v trénovaní? Na to vše jsme se ho zeptali. Přejeme příjemné počtení.
Do týmu jsi přišel na začátku roku 2020. Nejprve hostování, poté přestup. Za tři roky jsi z nováčka v kolektivu vyrostl v základní kámen sestavy. V aktuální sezóně si tě kolektiv vybral za svého kapitána. Jak ty vnímáš a hodnotíš své působení v týmů za ty tři uplynulé roky?
Musím přiznat, že je až neskutečné, jak se za ty necelé čtyři roky v Hornetech všechno obrátilo. Do týmu jsem přicházel ve chvíli, kdy jsem během krátké doby vystřídal poměrně hodně klubů, nikde to nebylo ideální, a také proto mě ten sport vlastně úplně nebavil. Řekl jsem si tehdy, že to bez jakýchkoli ambicí ještě naposledy vyzkouším právě v Hornets, jelikož tréninky jsem měl blízko. Pokud by se nic nezměnilo, tak bych s florbalem na nějaké soutěžní úrovni nejspíš skončil. Už od začátku mě to však tady chytlo, a to i když jsem neměl původně nastupovat za áčko. Poté přišlo play up, pár absencí a já se ocitnul v sestavě na play up v Třinci. Následně začal covid, několik původních hráčů skončilo, a tak jsem se postupně posouval až do pozice ve kterém jsem dnes, za což jsem rád, protože bych řekl, že jsem si ji vybojoval.
Tvůj posun týmu lze krásně pozorovat i tím, že si tě tým zvolil za svého kapitána. Co pro tebe znamená právě tato role?
Je to určitě super pocit, když vidíte, že i jako "naplaveninu" z Ostravy vás několik spoluhráčů na tuto pozici zvolí. Rozhodně jsem začal zápasy výrazněji prožívat, rozdíl je taky v tom, že se už nemůžu soustředit jenom na sebe, s čímž pořád celkem bojuju. Určitě cítím velkou zodpovědnost, a to hlavně za neúspěchy, protože přemýšlím nad tím, co šlo udělat lépe a dost si to beru. Je to snad poprvé co jsem někde kapitánem, a proto jsem si vědom toho, že těch věcí ke zlepšení je určitě ještě spousta. Naštěstí nás je v týmu hned několik, kteří máme výraznější pozici, takže se vzájemně doplňujeme. Určitě to není o tom, že by se všechno točilo jen okolo mě.
Jaké jsou dle tebe týmové a osobní cíle pro aktuální ligovou sezónu?
Oproti loňskému roku přišlo hned několik zajímavých hráčů a myslím si, že minimálně na papíře máme tým velice silný. Týmovým cílem tak musí být dostat se minimálně do play-up, kam postupuje pět nejlepších týmů a poté ideálně vybojovat postup do vyšší ligy. Jelikož už jsem pár play-up zažil, tak vím, že je to úplně jiná soutěž a stát se tam může cokoli, proto je velice obtížné dostat se až na konec. Umístění v TOP 5 však vnímám jako povinnost. Nějaké konkrétní osobní cíle v podobě například počtu bodů si spíše nenastavuji, byl bych spokojený, pokud by se podařilo naplnit cíle týmové a já byl při tom týmu prospěšný.
Nyní má tým bilanci čtyř výher a dvou porážek. Lze to považovat za úspěšný vstup do nového ročníku v rámci stanovených cílů?
Upřímně ze startu mám celkem smíšené pocity. Čistě výsledkově to asi úplný propadák není, jsme na druhé pozici, posbírali jsme dvanáct z osmnácti možných bodů. Na druhou stranu, když se podívám na to, s kým a jakým způsobem jsme o body přišli, vnímám to dost negativně. Myslím si, že zatím jsme nepotkali ty nejlepší soupeře, na druhou stranu liga vypadá poměrně vyrovnaně, kdy víceméně každý může porazit každého, o čemž jsme se sami přesvědčili. Druhá věc je herní stránka, kde jsme podle mě měli poměrně povedený začátek, ovšem poslední dobou mám pocit, že to není úplně ono. Pevně doufám, že máme dost silný tým na to, abychom porazili v lize kohokoli a věřím, že máme na víc, než zatím předvádíme. Je třeba omezit zbytečné chyby, kterých vytváříme poměrně dost a zlepšit naši koncentraci. Na druhou stranu jsme stále teprve ve čtvrtině sezóny a věřím, že tento tým svou sílu teprve ukáže v těch nejdůležitějších chvílích.
Kromě role hráče zastáváš v klubu také pozici trenéra u mládežnických družstev juniorů a dorostenců. Jak vnímáš tuto pozici, a co tě v ní naplňuje?
Vnímám to tak, že můžu předat něco málo z toho, co jsem se za ty dlouhé roky naučil a zároveň také udělat něco pro klub, který mi vrátil chuť do florbalu. Z osobního hlediska bych byl rád, pokud bych pomáhal vychovávat své budoucí spoluhráče. Nejvíce mě určitě naplňuje, pokud se kluci zlepšují a rostou nejen florbalově, ale hlavně lidsky.
Jak využíváš nabité zkušenosti z pozice hráče v trenérské praxi? Nebo co si odnášíš z trenérské práce do role hráčské?
Jako trenér využívám hráčské zkušenosti asi ve chvílích, kdy vím, co na hřišti jako hráči funguje mně osobně, a tak se to snažím poradit i klukům, když vidím, že si s podobnou situací nevědí rady.
Co se týče zkušeností z trénování, které používám jako hráč, tady to je mnohem výraznější. Mnohokrát se mi stalo, že jsem někomu radil co dělat nebo naopak nedělat v určitých situacích, a přitom jsem si sám uvědomil, že s tím mám jako hráč taky problém. O to více se to pak snažím ve své hře změnit, protože kluci chodí na naše zápasy, a tak nechci, abych vypadal jako alibista, když si hraju na chytráka a sám to pak dělám špatně. Je mi však jasné, že spousta takových věcí pořád je.
Máš nějaké trenérské vzory, případně filozofii, kterou se snažíš aplikovat ve svém trénování?
Trenérským vzorem by nejspíš byl Jurgen Klopp z fotbalového Liverpoolu, ovšem řekl bych, že jsme dost odlišné osobnosti, a tak moc podobností mezi námi nejspíš nebude. Florbalový vzor asi úplně nemám, při trénování se snažím vzít to nejlepší zejména z trenérů, kteří mě vedli jako hráče a zároveň se snažím vnímat také aktuální trendy v jiných klubech.
Je logické, že s florbalem trávíš mnoho času. Jaké je tvé povolání, čím se pracovně zabýváš? Jak trávíš volný čas mimo florbalové prostředí?
Povoláním jsem zatím student, a to na právnické fakultě, takže i práce se točí okolo tohoto odvětví. Řekl bych, že jsem obecně dost sportovně založený, a z toho také vychází okruh mých známých a kamarádů, se kterými trávím volný čas. Pokud se tedy zrovna nejedná o florbal, spousta aktivit souvisí s jinými sporty.
Je něco, co bys chtěl vzkázat fanouškům a členům našeho klubu?
Je skvělé vidět zapálené mladé hráče a jejich rodiče, kteří sledují téměř všechny zápasy klubu napříč všemi kategoriemi a určitě se všem hraje mnohem lépe, když je se před kým ukázat. Zároveň po zkušenostech z jiných týmů vím, že to není samozřejmostí, a proto je třeba si toho vážit.
Děkuji za rozhovor.
